Cocorosie v Arše

I když je čas openairů a opíjení se domrti v bahně poslední dobou probíhají i koncerty z kterých mám lepší pocity než z koncertů na podzim, kdy by vlastně měla být spíš "kulturní sezóna". Minulý týden výplach Apollo 440 - tenhle týden Cocorosie. Pro mne "konečně", protože lístek mi tu ležel už 3 měsíce s tím, že jsem se každého 12-tého těšil, že bude koncert a pokaždé se sám vyvedl z omylu kouknutím na měsíc v datu a přepsal si to v diáři o měsíc (samozřejmě že zase špatně) dál.. No - however...

Jestli existuje něco jako kategorie freak-hip-opera, tak do ní Cocorosie jednoznačně zapadají. Na pódiu klavír, bassák, zvukař slečny a beatboxer Taz, který se, když na to přišlo, "zapnul", a pořešil všechno - beaty, samply a i docela kvalitní křoví. (vlastně nechápu jak to dělá a kudy ze sebe všechny ty zvuky najednou vydává.. mazec-zec-zec-zec.. yeah!).

No a slečny - kapitola sama pro sebe. Jejich hlasy jsou prostě úlet a kde se v tak jemně vypadající bytosti bere tak silný hlas mi zůstane navždycky tajemstvím. Každopádně zvukově jednoznačně zážitek z jiného světa. Přecházelo se plynule z pitvořivého kvičení, do rapu a najednou se jakoby odnikud vynořil operní vokál druhé dámy - a zase zpět - to celé v rámci jedné písničky. Celý koncert. Hodinu a kus. A já tam stál s otevřenou pusou. Kdykoliv znova!

Co mi ale přišlo zvláštní je, že v Arše mezi obvykle neskutečné krásně vystylovanými lidmi, bylo nestandartně vysoké množství těhotných matek! Chmchmchm..?