Nauka o snech

Není moc filmů které bych měl vyhlídnuté ještě před uvedením do kina (nějak jsem asi vyléčen Matrixem 2) ale nový film Michela Gondryho "Nauka o snech" (La Science des rêves) - mě nenechal spát (já to řikal - nejsem ve formě..) a po Věčném svitu neposkvrněné mysli (který prostě považuju za jeden z nejgeniálnějších jak scénáristicky, herecky, tak "kamerově") to byl jednoznačný must-see (doit voir :).

Gondry se tady totálně vyblbnul a prolínání reality a snu nabírá v průběhu filmu takovou rychlost, že závěrem už člověk vlastně ani neví - jen kouká jako výr. (přistihl jsem se u animované scény lyžařského výletu, že mám otevřenou pusu :)

Jinak příběh je decentní love story ale s věcmi, které člověka pobaví (asi jinak než xxxx - doplňte libovloné jméno předvánočního filmu co má bílý plakát velkou fotku a název patkovým písmem) - třeba už samotná myšlenka kalendáře s největšími katastrofami (a jeho prezentace šéfovi) anebo stroj času, který vás může vrátit o sekundu dozadu, nebo posunout o vteřinu dopředu! (ten bych bral)

Vizuální zpracování je hodně zvláštní a myslím, že nebude everyones cup of tea - ale čert (je) vem :) V některých scénách filmu jsem se nemohl zbavit dojmu, že mi to připomíná klip Let Forever Be (asi ta postel..?) a prolínání angličtiny s francoužštinou ještě umocňuje guláš z ne/vědomí, který na plátně vzniká.

Celkově bych dal tak 396 a půl poníka z 497.